Osobní finance

Koho se dotkne reforma důchodů a je nutná? A proč Babiš navrhuje, co sám zrušil?

224views

 

O reformě důchodů se mluví desetiletí, konkrétní návrh ale veřejnost nikdy neviděla. Nyní ho chystá ministr práce Marian Jurečka. Snaha prezidenta Pavla projednat plán i s opozicí ale narazila, ANO po první schůzce začalo jednání bojkotovat. Změny mají zajistit udržitelnost důchodového systému i pro další generace. Aktuálně.cz shrnuje odpovědi na hlavní otázky.

1. Proč se mluví o reformě důchodů právě teď?

Nynější vláda Petra Fialy slíbila připravit reformu důchodů. Dlouho neřešenému problému se chce věnovat proto, aby se důchodu dočkaly i generace, které penze teprve čeká. Současný důchodový systém se totiž dostává do problémů, protože populace stárne a důchodců stále přibývá.

2. V čem spočívá problém s důchody?

Starobních důchodců je nyní 2,4 milionu, dalších půl milionu lidí pobírá jiné typy penzí. Důchody rychle rostou, loni přesáhly v průměru 20 tisíc korun. Stát na ně vynakládá stále víc peněz, letos to bude 700 miliard. Třetina celého rozpočtu.

Situace se bude dále zhoršovat, pokud bude beze změn fungovat dosavadní, tzv. průběžný systém. To znamená, že pracující lidé odvádějí do systému peníze, které dostávají stávající důchodci. Lidé se však v průměru dožívají stále vyššího věku a v důchodu tráví stále větší část života.

3. Kdy bude schválen návrh reformy?

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka řekl, že předloží návrh důchodové reformy vládě v úterý 30. dubna. Od toho okamžiku ke schválení je ale velmi dlouhá cesta, během které se bude návrh zřejmě ještě upravovat.

I když vláda avizuje, že chce návrh schválit ve sněmovně a Senátu do konce volebního období (podzim roku 2025), jisté to není. Pokud se na návrhu s opozicí nedomluví, bude nejspíš čelit pokusům o zdržování.

4. Co je na návrhu nejdůležitější?

Zásadní jsou tři věci – hranice pro odchod do důchodu, stanovení minimálního důchodu ve vztahu k průměrné mzdě a seznam profesí, ze kterých je možné odejít do důchodu dříve.

Věková hranice by se měla přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Laicky řečeno, mnozí by odcházeli do důchodu později, ale jestli by to bylo o rok, dva či tři, by se teprve ukázalo.

Pokud jde o výpočet důchodu, základem by byl nadále výdělek za dobu, kdy člověk pracuje. Minimální penze by měla odpovídat 20 procentům průměrné mzdy.

Jakých profesí se má týkat dřívější důchod, není jisté, nejčastěji se však mluví o těchto: specializované zdravotní sestry, hasiči, lesníci, skláři, slévači, obecně pak zaměstnání, kde je výrazná fyzická zátěž, vibrace, chlad či teplo.

5. Dotknou se změny i současných důchodců? Hrozí, že nebude na jejich penze?

Nedotknou. A ani nehrozí, že nebude na jejich důchody. Nová úprava se bude týkat lidí, kteří ještě v důchodu nejsou. I když Česko musí problém řešit, nějaký čas ještě má. Odborníci se vesměs shodují, že začne být akutní za deset až patnáct let. V té době začnou odcházet do penze tzv. Husákovy děti, tedy početná generace narozená v 70. letech.

6. Je možné, že se věk odchodu do důchodu nakonec nebude zvyšovat?

Není to vyloučeno. Záleží na politicích a hlavně ekonomické situaci. Případně na tom, kde politici vezmou peníze, aby na důchody bylo i při zachování nynější hranice do důchodu. Ta je nyní různě odstupňovaná podle věku, pohlaví i počtu vychovaných dětí. Pro lidi narozené v roce 1965 a později platí hranice 65 let.

Možností je buď mírné prodloužení věku odchodu do důchodů, nebo snížení penzí. Podle původního vládního záměru by se měl důchodový věk prodlužovat nejvýš o dva měsíce za rok. Například hnutí ANO ale tvrdí, že zvyšovat důchodový věk nechce. Jiné řešení však nepředstavilo. Podle premiéra Petra Fialy se ANO dohodnout nechce a nemá žádný plán.

7. Co tedy navrhuje hnutí ANO?

Politici ANO v době, kdy vládli, mluvili o nutnosti zvýšit věk odchodu do důchodu. Nyní z opozičních lavic tvrdí, že to není nutné. Po prvním jednání s ministrem Jurečkou u prezidenta Petra Pavla už na druhé jednání nepřišli. A neposlali ani návrh, jaké řešení důchodů si představují.

Poslanec ANO Patrik Nacher sice tvrdil, že dokument poslali, Hrad to ale vyvrátil. „Do kanceláře prezidenta nedorazilo nic. Tedy od ANO. Od ostatních podklady v termínu dorazily,“ reagoval na síti X šéf odboru komunikace Hradu Vít Kolář.

Jediným stanoviskem je tak dopis předsedy ANO Andreje Babiše a místopředsedkyně Aleny Schillerové prezidentovi, ve kterém volají po zvýšení příjmů státu. Dosáhnout by toho chtěli snižováním podílu šedé ekonomiky, důsledným výběrem daní, snižováním výdajů ministerstev a Úřadu vlády, podporou dlouhodobého hospodářského růstu a porodnosti prostřednictvím prorodinné politiky nebo novým zdrojem v podobě „investičního pilíře“.

8. Co je investiční pilíř?

Jestliže nyní ANO přišlo s termínem investiční pilíř, nejde o nic nového. V minulosti už dokonce toto soukromé spoření na důchod existovalo. Zavedla ho vláda Petra Nečase (ODS) v lednu 2013. Spočíval v odvádění dvou procent mzdy na důchod. Jenže zájem byl oproti očekávání vlády podstatně menší.

Když nastoupila vláda sociálního demokrata Bohuslava Sobotky s prvním vicepremiérem a ministrem financí Andrejem Babišem, tento způsob spoření v roce 2015 zrušila. Babiš proto nyní čelí kritice, že navrhuje něco, co sám dříve zrušil. Rozdíl je podle něj v tom, že „jeho“ investiční pilíř by spravoval či garantoval stát. Babiš zároveň od roku 2017 slibuje, že předloží vlastní návrh důchodové reformy. Dosud se tak ale nestalo.

9. Jak může ovlivnit jednání o důchodech prezident?

Zpočátku se zdálo, že výrazně, protože dostal k jednomu stolu ministra Jurečku a zástupce ANO. Po první schůzce ale nastal rozkol, protože výsledky si vykládal každý jinak. A na další schůzku už nikdo z ANO nepřišel.

Prezident ale svou snahu ještě nevzdal, oznámil, že se bude snažit dál zprostředkovávat jednání o reformě. Možností je například uspořádat kulatý stůl, u kterého by seděli zástupci tripartity (vlády, odborů a zaměstnavatelů) a odborníci. O setkání s prezidentem k důchodům projevily zájem i některé další strany, například sociální demokraté.

10. Co je v této chvíli jisté?

Bez ohledu na politická jednání a očekávané jednání o důchodové reformě ve sněmovně nadále funguje dosavadní systém. To znamená, že s výjimkou horníků může kdokoliv odejít do důchodu po dovršení stanoveného věku (maximálně 65 let) a splnění minimální doby pojištění. Kdo nechce, může nadále pracovat. Nebo naopak může odejít do předčasného důchodu, a to až o tři roky dříve.

Lidé, kteří se do důchodu chystají, najdou všechny informace na webu České správy sociálního zabezpečení. Důležité je, aby o důchod požádali s předstihem několika měsíců, protože úředníci jsou přetížení a vyřízení může trvat déle. Zájemci si mohou také v důchodové kalkulačce spočítat, kolik budou pobírat.

Bez ohledu na to by si ale lidé měli na důchod také spořit. Při průměrném důchodu 20 tisíc korun měsíčně bude muset většina lidí v penzi vystačit s podstatně méně penězi, než když pracovali.

 

Leave a Response